Každý z nás se ve svém životě dostane do situace, kdy ví, že je potřeba něco změnit. Často se pak ptáme jak a také proč se nám děje to, co se děje. Někdy si uvědomujeme, že stále opakujeme některé situace, že vytváříme stále podobné partnerské vztahy, že se svým partnerem neumíme mluvit otevřeně a bojíme se projevit, že ustupujeme a máme problém říci NE nebo naopak zbytečně útočíme, že vztahy s našimi rodiči a dětmi jsou jiné, než bysme si přáli, že se se sebou necítíme dobře, jsme nejistí, napjatí, ve stresu, že v pracovní oblasti pociťujeme nepříjemnosti, máme problém cítit se dobře v kolektivu, že nedokážeme respektovat autority, že třeba neděláme, co nás baví a možná ani netušíme, co by nás vlastně bavilo.

Někdy se život scvrkne na šeď každodenních povinností a nic víc.
Už staří indiáni říkali, že to, co skutečně dlužíme matce zemi, je žít takovým způsobem, abychom byli šťastní.
Klíč k našemu štěstí si neseme v sobě. Odpovědi na všechny otázky jsou ukryty v nás. Existují různé způsoby, jak do sebe nahlédnout, jak se ptát. Cílem našeho hledání je pochopení a přijetí sama sebe, smíření se s těmi částmi, které odmítáme, objevení svých talentů a darů, uvolnění bolesti z minulosti a odvaha žít. Čím více přijímáme sebe, tím lépe je nám s jinými lidmi. Bez obav a strachů jsme více vnímaví ke všemu, co se kolem nás děje. Bez potřeby hned se bránit a chránit, máme svobodu reagovat. Zbavíme-li se automatických reakcí, jsme volní. Věci a události nejsou pozitivní nebo negativní, pouze jsou. Pozitivními nebo negativními je dělá naše hodnocení, náš pohled na ně. Některé věci změnit nemůžeme, ani nemůžeme zařídit, aby se změnili druzí lidé, ale to, co změnit můžeme jsou naše reakce, naše postoje, naše hodnocení situací a to, jak je prožíváme. A tak změníme-li sebe, změní se svět.